Nedělní pečení a tak VII.

Barvy. Barvy. Barvy. Mám ráda barvy. A kdo má barvy ještě raději než já? Dětičky. Konkrétně moje neteřinka a můj synovec. Protože u nás v rodině se děti rodí (možná se tak už plánují, kdo ví) zásadně tak, aby k sobě měli parťáka (ne dvojče, nejsou to sourozenci), tak oba slaví svoje narozeniny v březnu. Letos páté. Jako správná ženská měla neteřinka celou oslavu pěkně naplánovanou - sushi, ohňostroj a dort :-)). Byla mi svěřena příprava dortu. Nejdřív měl být „sluníčkovej“, pak „panenkovskej“, ale nakonec zněl požadavek „hodně barevnej“. Měla asi na mysli, že chce, aby měl hodně barevných kytiček z marcipánu, nicméně já to pojala po svém. Inspirovala jsem se několika pěknými výtvory na netu a rozhodla se udělat barevný korpus. Před nedávnem jsem si zakoupila jedlé gelové barvy,  a tak to nebylo zase tak obtížné.

Korpus je jen trochu modifikovaný recept na tvarohovou bábovku, akorát s vyšlehaným sněhem a nastrouhanou bílou čokoládou. Těsto jsem rozdělila do pěti mističek, každá s jinou barvou, a obarvila. Pak jsem je postupně nalila do formy. Tedy moc to nešlo, proto jsem modrou musela dát kolem dokola. Rozkrojila jsem ho jen jednou, obě půlky pomazala višňovou marmeládou, dala tenkou vrstvu ganache z bílé čokolády (vyšlehanou), a pak krém (puding, máslo, cukr, zbytek ganache, strouhaná bílá čokoláda, citronová šťáva), jak dovnitř, tak kolem celého dortu. Přes noc to v lednici hezky ztuhlo. Dort jsem pak potáhla cukrovou hmotou s příchutí mandlí (ne tedy klasický marcipán, ale chutná opravdu dobře) a ozdobila podle obrázku, který jsem našla na netu. Zase tak kreativní nejsem :-)).

Nikomu jsem o tom, jak vypadá dort uvnitř, neřekla, a proto se překvapení povedlo. Navzdory trochu jedovatým barvám, je ale chuť úplně stejná jako u klasického dortu :-)).  

Přidělala jsem i pár muffinků. Klasické vanilkové s kousky čokolády. Šlehačka je světle fialová, aby to bylo taky barevné :-))