Je
vcelku jedno, jestli jste kapitánem vesmírné lodi velikosti kontinentu, menšího
dopravního letadla nebo trajektu jako byla Concordia, obecně platí, že kapitán
opouští kapitánský můstek jako poslední. Kapitán Kirk to u svojí vesmírné lodi
Hvězdné flotily už udělal několikrát a musí se mu přiznat, že vždycky, když tu
chudinku Enterprise někde naboří, je poslední, kdo se hrabe z trosek ven. Méně
pompézně, ale nikoli méně dramaticky pojal přistání kapitán Chesley Sullenberg,
všemi přezdívaný „Sully“, který svůj Airbus A320 zaparkoval přímo na ledové
hladině řeky Hudson. Bridget Jones nikde dramaticky nepřistávala, ale její
život dramatu zcela jistě prost není, zejména když má talent na průšvihy všeho
druhu. A je vcelku jedno, že už jí je přes čtyřicet. Talent prý měla i Lída
Baarová, ale její život měl ke komedii hodně daleko a prožila ho ještě předtím,
než jí těch čtyřicet vůbec bylo. Filmy v září byla zajímavá směsice.
Star Trek: Do
neznáma
„Není to nic
zvláštního. Je snadné ztratit se v nekonečnu vesmíru. Jsi tam jen Ty, Tvá
loď a Tvá posádka.“
Kapitán Kirk začíná mít podzimní vesmírnou depku. Za
okny je monotónní černočerná tma, dny plynou beze změny a on stále musí nosit
stejnou nudnou podivně hnědou uniformu. Z toho by si chtěl mašli hodit
každý. Ale naštěstí jsou tu všemi očekávaní emzáci s cílem zničit svět,
případně část světa nebo aspoň nějakou tu vesmírnou základnu s milióny obyvatel.
To jen aby bylo jasné, že tu nejde o žádnou potyčku na dětském pískovišti. Aby
se to celé mohlo rozjet, musí nejdřív hrdinně padnout Enterprise, ona vesmírná
loď, kterou pro kapitána Kirka a jeho super profesionální posádku musí znovu stavit
co tři roky, protože ji vždycky rozseká na padrť. „Vím,
že o mé posádce neslyšíte naposledy, ale tohle je mé poslední hlášení kapitána
Hvězdné lodi Enterprise.“ Jeden by se divil, že mu to stále prochází.
Ale je fakt, že její havárie jsou efektní záležitost. Na nový Star Trek jsem se
těšila moc, jelikož se mi celý reboot téhle seriálové klasiky moc zamlouvá. Nový
Star Trek navazuje na původní seriál víc, než by se na první pohled zdálo.
Zápletka není nijak komplikovaná, hlavní záporák je poměrně nezapamatovatelný
zloduch s podivným přízvukem, a kdo to je, divákovi dojde poměrně brzy.
Takže ani jeho motivace Vás nijak nepřekvapí. Lokace někdy vypadají opravdu
studiově, možná i trochu papundeklově, což je opět odkaz na původní seriál,
který se celý natáčel ve studiu. Oproti předešlým dílům je tu hodně povedených
vtípků, často založených na charakterech jednotlivých postav. Potěšilo mě, že
tu dostal více prostoru sarkastický Kostra, který většinu času stráví s panem
Spockem, stejně jako Scotty a jeho britský humor. Naopak ubylo Uhury a romantické
linky. Fanoušci původního seriálu můžou být spokojení. Já fanda nejsem, ale
bavila jsem se moc. Za mě 90%, jelikož mi to sedlo do nálady.
Facts: „Star
Trek Beyond“; USA, 2016; režie Justin Lin
Sully: Zázrak na
řece Hudson
„Nebyla to havárie. Bylo to nucené přistání na vodě.“
Dramata o skutečných událostech moc nedávám. Nemám na ně nervy, a to i tehdy,
pokud vím, že to dopadlo „dobře“. Se špatnými či tragickými konci se už vyrovnávám
opravdu těžko. Navíc si představuji, co bych asi dělala, kdybych se do takové
situace dostala já. Je to přeci jen podle skutečné události, tedy se to opravdu
stalo a klidně se to může stát znovu, že. Co kdyby se v letadle ozvalo: „Tady je kapitán. Připravte se na náraz.“? Clint Eastwood
je vcelku fajn herec, ale celý Hollywood už dneska ví, že je to zejména skvělý
režisér. A to i ve svých 85 letech. Má rád dramata a historii. Oboje si vzal k srdci
i tentokrát a natočil film o výjimečných 208 vteřinách, které změnily život 155
lidem. V lednu roku 2009 se těsně po startu z letiště dostalo
dopravní letadlo mířící z New Yorku do Severní Karolíny do střetu s hejnem
hus, které motory nasály. Došlo tak k vysazení obou motorů a bylo na
kapitánovi letadla, aby se rozhodl, co udělá. Mohl se vrátit na letiště, ale
zkušenost mu říkala, že to nestihne. Jedinou alternativou bylo pokusit se přistát
na řece Hudson. Přistání na vodě s dopravním letadlem se ale nikdy nikomu
nepodařilo bez toho, aby se letadlo neroztříštilo o vodní hladinu. Film není
jen o těch 208 vteřinách, ale hlavně o tom, co prožíval kapitán a jeho první
důstojník během vyšetřování. „Čtyřicet let jsem ve
vzduchu a nakonec mě budou soudit za těch posledních 208 vteřin.“ Hlavní
roli hraje Tom Hanks, takže herecky je to úplně skvělé. Celé je to vyprávěno na
přeskáčku, ale přehledně. Nikde není žádný zbytečný patos, což by ani nedávalo
s ohledem na onen kratičký časový úsek smysl. Musím říct, že původně jsem
se na tenhle film ani nechystala, ale kamarád mě vytáhl, že je to prý dobrý.
Nebylo to dobrý, bylo to skvělý. Pro mě jedno z největších překvapení
roku. Za mě rozhodně aspoň 90%. „Nikdo nás
nevaroval. Nikdo nám neřekl, že ztratíme oba motory v té nejnižší
nadmořské výšce v historii letectví. Šlo o ztrátu motorů ve výšce 850
metrů, následovanou okamžitým přistáním na vodě se 155 lidmi na palubě. Nikdo
se nikdy na takovou nehodu nepřipravoval.“
Facts: „Sully“;
USA, 2016; režie Clint Eastwood
Dítě Bridget
Jonesové
„Proč bych dělala stále ty stejné chyby, když můžu dělat nové?
Jsem těhotná.“ „Takže ty netušíš, kdo
z nás dvou je otcem?“
Někdy má člověk prostě den takříkajíc na
draka. Což jsem měla jednu zářijovou středu. Dopoledne mě vynadala doktorka a poslala
mě na hromadu testů, čímž mi zkazila náladu. A pak jsem si v práci musela sbalit
všechny věci, jelikož se stěhujeme do náhradních prostor. A k tomu balili
i ostatní a bylo to celé protivné. Snažila jsem si udržet dobrou náladu, což se
mi snad dařilo. Abych si jí ještě hezky ujistila, rozhodly jsme se s kamarádkou,
že si dojdeme večer někam na jídlo a pak si sedneme v kině a necháme se bavit.
A tak jsme to taky udělaly. A udělaly jsme dobře, jelikož jen co jsme si daly
dobrou večeři, tak jsme se dvě hodiny královsky bavily u filmu, u kterého jsem
čekala, že to bude pěkná blbost. Tak už to totiž u těch pokračování po delší
době bývá. Ale tentokrát to celé fungovalo a Bridget Jones byla mnohem
sympatičtější, než naposledy. Mark Darcy byl lehce prošedivělý, ale stále
strojeně sympatický a jeho rival byl důstojným protivníkem. Všichni tedy byli
trochu nerealističtí, ale o to v téhle komedii nikdy nešlo. Skvělou roli
zde měla Emma Thompson, která se podílela i na scénáři, což bylo znát, protože
prvoplánový humor tu neměl moc místo. Jen to celé Bridgetino těhotenství v jejích
43 letech znělo trochu děsivě. Ale na stranu druhou to určitě mnohým z divaček
dávalo dobrý pocit, že na některé věci ještě nejsou staré a že v pětatřiceti
život nekončí. Vím, že k mým 85% jsem přidala hlavně proto, že mi ten den
tahle komedie hodně vylepšila náladu, ale smála jsem se opravdu jako už dlouho
ne.
Facts: „Bridget
Jones´s Baby“; GB/Francie/Irsko, 2016; režie Sharon Maquire
Zkáza krásou
„Já jsem nebyla jen krásná. Já jsem hlavně měla
velikánskej talent.“
Krása je velice zvláštní věc. Je to něco velmi
velmi osobního. Krása je v podstatě naprosto nepopsatelná záležitost,
jelikož každý ji vnímá jinak. Třeba Julia Roberts je podle mnohým velmi krásná
žena, zejména když hrála v Pretty Woman, ale můj tatínek ji jednou dokonce
popsal jako „vyloženě nehezkou“. Krása je také divná, pokud se má vztahovat na
Vaši osobu. Já si někdy připadám přitažlivě, i když slovo krásná bych asi
nepoužila, většinu času si ale připadám spíš tuctově a obyčejně, případně
nemocně, což je u mě kategorie sama pro sebe. Určitě to tak má spousta žen.
Lída Bárová sama sebe jako krásnou popsat dokázala. Podle všeho vlastně nikdy
nemusela pochybovat o své fyzické kráse, jelikož i ti, kteří ji neměli osobně
rádi, ji jako krásnou popisovali. Byla krásná. A pak byla také trochu naivní,
trochu nešťastná, trochu oběť. Narodila se a udělala kariéru v nejdramatičtější
době evropských novodobých dějin. Jak moc byla krásná z těch filmů podle
mě není moc znát. Z dokumentu Heleny Třeštíkové se krása hlavní
protagonistky vytratila. Nejspíš ji kamera vlastně asi nedokázala tak dobře zachytit,
možná je dneska pohled na krásu jinde, možná měla Lída Barrová prostě osobní
kouzlo, které skrze čočku kamery neprojde. Talent asi měla, ale dnešní herectví
je přeci jen někde jinde. Nevím. Z celého dokumentu se nakonec ukazuje to,
že Lída Barrová prožila většinu svého života do svých pětatřiceti, aby pak následujících
padesát let vzpomínala. Neměnila bych s ní nikdy. Co v životě dělala
nebo nedělala, mi nepřísluší soudit. Ani samotný dokument mi nepřišel natolik
nestranný, abych si o tom udělala obrázek. Za mě 75%. „Mohlo
to být horší. Můj osud v Německu se mohl jmenovat Adolf Hitler.“
Facts: „Zkáza
krásou“; ČR, 2016; režie Helena Třeštíková, Jakub Hejna