Poslední tři týdny jsem byla nemocná a říkala jsem si, jak budu mít klid a
čas na všechny restíky stran filmů, čtení, školy nebo blogu. Chyba lávky. Když
jste opravdu marod, na tyhle věci opravdu nemáte energii. Proto je tenhle post
tady až dneska, i když jsem si ho naplánovala na konec února. I tak by měl
trochu zpoždění 😉. Uvědomuji si, že je březen. Polovina března, abych byla přesnější. Je mi
taky jasné, že tímto postem nikoho nijak zvlášť nepotěším, ale pokud bych ho
nedala na blog, měla bych pocit, že jsem něco nesplnila, že v tom mém
rozvrhu něco chybí. Každý rok si totiž sama pro sebe hodnotím, co bylo ze všech
mých kulturních zážitků takříkajíc the best. Pomáhá i v tom můj (zelený)
kulturní deníček, kam si zapisuji všechny kulturní a jiné akce, respektive
si je tam lepím. Díky tomu kupříkladu vím, že vedle dvou nepovedených činoher,
jsem viděla dalších šest velmi povedených. Prostě u mne nepřeváží to negativní,
což by se mi jinak klidně mohlo stát, protože je asi přirozené, že to negativní
v nás nechává hlubší otisk. A to bych nerada. Jedinou výjimkou je vztah
končící rozvodem. Tam o to, co bylo možná kdysi hezké, zájem nemám 😎. Jelikož je tu
zpoždění, vezmu to ve zkratce.
*
Divadlo
Za loňský rok jsem divadlo navštívila pouze 20x. Tedy stran nových titulů,
jinak jsem si párkrát zašla na některé osvědčené záležitosti (Hry o Marii, Labutí
jezero apod.). Prostě to tak vyšlo. K mému překvapení jsem viděla 4
muzikály, což je asi můj rekord. Ještě větší překvapení je, že dva tituly bych
označila za jedny z nejpovedenějších v celém roce. Navštívila jsem také
11x činohru, jen 3 opery a pouze 2 balety. Bylo to takové trochu chudé. Z činohry
mi v hlavě žádné představení nijak výrazně neutkvělo. Žádné mi vyloženě
nevyrazilo dech, i když pár bylo velmi zdařilých. Balet ještě stále neměl
domovskou scénu, takže se nic moc přelomového nekonalo. A opera na tom byla
podobně. Tak vlastně ani nic do výběru nemám. Celkově uplynulý rok nebyl nijak
výrazný, dokonce bych řekla, že mě trochu zklamal. Za což si mohu sama, jelikož
jsem se omezila v podstatě jen na dvě divadelní scény a neprozkoumávala jiné
vody. To letos napravím 🙏.
Nejlepší činohra(y): Zázrak v černém domě (Reduta), Rozmarné
léto (Šapitó), Milenci nebes (Mahenovo divadlo)
Jediná baletní radost: 4 Elements (Mahenovo divadlo)
Nejlepší muzikálová záležitost: Bítls (Městské
divadlo Brno – hudební scéna)
Nejpříjemnější překvapení: Představ si … (Městské divadlo Brno – hudební scéna)
Trochu šokující, ale dobré: Jánošík Revisited (Mahenovo divadlo)
Kdy jsem se nejvíc nasmála: Osmyčky (Městské divadlo Brno)
Co se nepovedlo: Hoří v sadě rodném květ (Reduta), Kdo je pan Smitt? (Mahenovo
divadlo), Rent (Městské divadlo Brno)
*
Film
Uplynulý
rok by se dal rozdělit do dvou částí. První půlrok mi hodně času zabralo
cvičení, pak jsem onemocněla, a tak jsem v druhé části roku nahradila cvičení
východoasijskou kinematografií. Takové domácí kino. I takové výměny se dají
dělat 😄. Ale o tom
referovat nebudu. Do kina jako
takovéto jsem zavítala celkově 30x, z čehož jsem jeden film viděla dvakrát
(Bohemian Rhapsody). Vybrat nejlepší filmy je trochu ošidné, jelikož já do kina
chodím jen na některé typy filmů, takové, co se dobře vyjímají na velkém
plátně, případně v malém artovém kině. Ale i tak.
Nejlepší drama: Bohemian Rhapsody
Nejlepší popcorn: Thor: Ragnarok
Nejlepší dokument: Poslední v Aleppu
Nejlepší romance: Zrodila se hvězda
Nejlepší mrazivost: Odnikud
Nejlepší konverzačka: Naprostí cizinci
Nejlepší komedie: Intimní osvětlení
Nejlepší mix: American Honey
Nejhorší filmový zážitek: poslední část 50 odstínů (to byla vážně katastrofa)
*
Anime
Anime není
nikdy dost. Pár typů z toho, co jsem viděla loňský rok (nové i starší
tituly), a co se mi líbilo:
Nové a
povedené adaptace mangy: Grand
Blue
(komedie v klasickém anime stylu), Banana Fish (kluci,
co dělají leccos, aby přežili, a není to hezký), Made in Abyss (vypadá to jako
pro děti, ale není)
Klasika,
která nesmí chybět: Samurai Champloo (takoví hip-hop samurajové),
Ergo Proxy (sci-fi bez vesmírných lodí)
Hodně drsné
a jen pro dospělé: Devilman
Crybaby (dosti
unikátní styl kresby)
Odpočinková
anime klasika: Nanatsu
no Taizai – The Seven Deadly Sins (zábavné
a chvílemi nekorektní)
*
Koncerty
Z mého předsevzetí,
že budu více chodit za hudbou, nakonec moc nebylo. Ale byla jsem na jednom z nejlepších
koncertů vůbec, takže mi to zase až tak nevadí. I nadále doporučuji sem tam
kouknout, jaké jsou absolventské koncerty na JAMU, protože některé jsou vážně
skvělé a není to žádná snobárna (proto ty, kdo nemají rádi velké večerní).
Nejlepší koncert: Imagine Dragons –
Evolve (koncert O2 Arena Praha) – to bylo prostě skvělé, asi jako
předtím Paul McCartney
Nejpohodovější záležitost: Yamato
– Drumers of Japan (koncert – Sono Centrum) – bum bum bum, tohle
mohu jen doporučit, jsou tu každý rok
Zvuková klasika: *62 JWM 6 A3 Flamenco:
Pérez & Rivera & Pérez (koncert Besední dům) – flamencová
klasika nikdy nezklame
Staré známé: jazzové večery ve Staré pekárně
*
Výstavy
Výstavy jsou
pro mne většinou spontánní záležitost. Nejvíc mi v uplynulém roce utkvěly v
paměti tři. O dvou tu bylo pojednáno, poslední je stálá expozice:
Cosmos
Discovery (velká
výstava NASA na BVV Brno)
Jan
Šibík – Deset let (výstava
fotografií jednoho z našich nejznámější válečných fotografů – Galerie
architektury Brno)
Příběh
Romů (stálá
výstava Muzea romské kultury)
*
Knihy
Narazila jsem na některé zajímavé tituly.
Anna Křivánková, Antonín Tesař, Karel Veselý – Planeta Nippon (naučná záležitost o fenoménu japonské pop kultury)
Michael Třeštík – Ledaže se pletu (pokračování
„Jen aby, řekla moje žena“, souboru autorových postů na Facebooku)
Marie Doležalová
– Kafe a cigárko aneb historky z hereckého
podsvětí (vtipná kniha krátkých historek oceněných cenou Magnesia
Litera o tom, jaké je ve skutečnosti herecké povolání)
Jan Burian – Přímluva za dnešní dobu (soubor autorových fejetonů na různá témata, aktuální i
zapomenutá)
Veronika Ageiwa – Deník japonské manželky (jak se z Češky stane téměř pravá Japonka)
*
A co ještě stojí za doporučení?
Dance Macabre 2018 (malý hudebně-taneční festival, který propojuje orientální tanec s gothickou
subkulturou – klub Melodka, koná se každý rok)
Shaolin
Tour 2018 (ukázky
bojových umění mnichů z shaolinského kláštera - Boby Centrum)
Legoland Deutschland (zábavní park v Německu
na motivy malinkatých kostiček, na které jeden rozhodně nechce šlápnout; zaslouží
si vlastní post, v dobrém i ve zlém 😂)
Macocha (mohu jenom
doporučit, hlavně v letních vedrech)
*