Když jsem začala psát
tenhle blog, nedošlo mi, že se tu vlastně některými svými příspěvky veřejně
zavazuji k činnostem, úkolům a závazkům, které jsem ve skutečnosti
nemusela myslet zase až tak vážně. Když už totiž něco takhle veřejně vystavíte,
začnete mít trochu nepříjemný pocit závazku vůči všem Vašim potencionálním čtenářům
a jejich hypotetickým očekáváním stran Vaší osoby. Je to trošinku děsivé. Předpokládám
sice, že lidí, kteří tento blog čtou a kteří mě zároveň osobně neznají, moc
není, ale jeden nikdy neví. Mohla bych být ve skutečnosti slavnější, než jsem 🙅.
Asi by to bylo ještě o něco naléhavější, kdybych tu měla svoje fotografie,
případně bych byla až tak technicky na úrovni, že bych měla cosi jako
instagram, kam bych přispívala fotografiemi z mého života. Jak jedu do
práce, jak jedu z práce, jak jsem „na kávičce s největšími svými
zlatíčky“ nebo zrovna mám dilema „modré džíny nebo šedou klasiku?“ O ty, kteří
mě znají, se nebojím. Všichni už dávno vědí, že jsem nespolehlivá, přelétavá
potvora, co polovinu slibů vždycky zapomene, ale umí se z toho kouzelně
vykecat. Tak mi nezbývá, než se podívat do archivu a zjistit, jaká ta novoroční
předsevzetí (nemyslím tím plány, to je něco trochu jiného) jsem si na začátku
loňského roku určila. A k mému překvapení … vlastně žádná.
Nebo abych byla
přesnější, napsala jsem si je už o rok dříve (zde) a nic jsem na nich nehodlala
měnit. A protože už loni jsem vysvětlila, proč jsou novoroční předsevzetí psychickému
i fyzickému zdraví škodlivá, není třeba, abych k tomu cokoli více
dodávala. Tím samozřejmě nechci nikoho od novoročních předsevzetí odrazovat,
ale může se stát, že Váš seznam novoročních předsevzetí bude na konci roku
vypadat nějak takhle.
Trochu by to mohlo
připomínat moje písemky z matematiky. Ale jinak Vám samozřejmě budu držet
palce. A co já? Abych se přiznala můj seznam novoročních předsevzetí (zde) má
ještě daleko k tomu, abych ho nazvala splněným. Problém totiž je, že ať si
přejeme v životě změnit cokoli, jsou tu dvě překážky, které nám to
stěžují. Za prvé jsme to my sami, a za druhé jsou to ti kolem nás. Pokud totiž
chceme něco změnit v našich životech, musíme začít sami u sebe a
nesvalovat případný neúspěch jen na ostatní kolem nás, což není ve skutečnosti vůbec snadné. Ale stejně tak k osobnímu úspěchu
potřebujeme podporu ostatních. I kdyby měla spočívat jen v tom, že se
někdo zdrží komentářů nebo se na čas vypaří z Vaší blízkosti 😉.
A to také není vždycky snadné, zejména pro naše blízké. Obě strany se totiž často vidí moudřejní, než ve skutečnosti jsou 😅. Ale tohle by vlastně nemělo mít nic společného s koncem starého a začátkem
nového roku. I když je to tak nějak příhodné, tohle by mělo fungovat bez ohledu na měnící se číslice v kalendáři.
Takže moje novoroční
předsevzetí pro následující rok jsou stejná jako ty roky předtím. A to, že budu
SAMA SEBOU a z toho všeho kolem vytluču co nejpozitivnější výsledky. Především pro
mne 😋.
*
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za všechny komentáře ♥