Když se někdo narodí v prosinci, zejména pak někdy kolem Vánoc a Štědrého dne, většinou si musí zvyknout na to, že jeho narozeninové oslavy nemají mnoho prostoru. A je vcelku jedno, jestli se jedná o rodinu nebo přátele. Všichni se soustředí na něco úplně jiného a mezi všemi těmi vánočními večírky, sháněním dárků, pečení vánočního cukroví a finišovaním, přiznejme si zcela nedosažitelných předsevzetí do již skoro uplynulého roku, se nenajde většinou moc času na oslavy o rok staršího jedince. Tudíž prosincoví střelci mají oslavy spojené s vánočními večírky nebo se musí podělit se Silvestrem. Jelikož jsem ale moderně, a zejména pak ekonomicky, přemýšlející mladá žena, takový postup zcela schvaluji. Navíc mi to v určitém směru docela vyhovuje, neboť já nemám vlastní oslavy moc ráda. Nejsem dobrá hostitelka. Neumím sama sobě navodit bezstarostnou atmosféru, při níž bych postávala v černých lodičkách a novém kalhotovém kostýmku se sklenkou šampaňského a nabízela miniaturní jednohubky ve tvaru Eiffelovky jako v nějaké reklamě na francouzské parfémy. Já slavím narozeniny v posledních letech tím, že si koupím svařák spolu se super nezdravým bramborákem na vánočních trzích a pak jdeme do divadla nebo do kina. Nebo jdeme na večeři a pak si doma zalezu k filmu, co jsem v kině nestihla. A rozsvítím si k tomu stromeček. Jelikož loni jsem započala tradici, že si svůj praktický umělý skládací 👍 stromeček ozdobím už na advent, takže si ho užiji mnohem déle. Já totiž svátky jako takové trávím s rodinou, takže bych stromeček měla prakticky až na Silvestra. A to už prostě není ono.
Můj letošní stromeček byl v podstatě jenom stříbrný. Udělala jsem pár nových mašlí a dokoupila pár vtipných ozdobiček, třeba baletky se skla nebo stříbrné botičky. Měla jsem i stříbrný adventní věnec a hvězdu v okně, ale jinak jsem žádnou výzdobu po bytě neprováděla. Stačí, že jsem pyromanka, co vypaluje svíčky jako kuřák krabku, a pak mám všude na oknech orchideje, které právě rozkvétají, tak by mi to přišlo i líto, strašit je nějakýma sněhulákama na špejli 😄.
Jako každý rok jsem zdobila i rodinný stromeček. Nejmladší bratr letos trhl partu, ale zvládli jsme to jen ve dvou s jeho drahou polovičkou. Po dlouhé době jsme měli opravdu krásnou jedličku. Většinou totiž máme pichlavé smrčky nebo borovičky o třech patrech, na kterých se ztratí veškeré rodinné ozdoby. Tentokrát jsme si vystačili jen se stříbrnými a červenými koulemi. Některým z nich je už dobře přes padesát let 😃.
Mamince vykvetl vánoční kaktus ... ten můj má zatím jen asi 10 cm.
Moje narozeninová kytice. Bratr mi ji poslal z Prahy. Když jsem se pak vrátila po svátcích domů, ještě držela a stačila provonět celý byt skrz naskrz.
*
Pravda. Letos tu chybí obrázky mých vánočních origami a přáníček. Vyrábím je pravidelně už pár let. Ale letos jsem vynechala. Nějak na to nebyl nikdy ten správný čas, navíc nemám hezký origami papír a neměla jsem ani žádný nápad. Možná příští Vánoce? 😁
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za všechny komentáře ♥