What you (don´t) need

Dneska jsem zůstala doma. Z nijak zvlášť zajímavého důvodu, ale jelikož jsem měla volno, řekla jsem si, že bych mohla zrealizovat plán o rozšíření blogu o jednu novou kategorii. Mám tu „nedělní pečení a tak“, pak moje kulturní eskapády v několika verzích, sem tam i nějaký ten post „co se mi honí hlavou“ nebo co a jak se mi přihodilo, a někdy i něco málo o kosmetice a nákupech obecně. A to něco málo jsem teď pojmenovala „what you (don´t) need“. Samozřejmě je to anglicky, protože to teď letí a já nechci být za buranku ☻.  Jedna z mých kamarádek (z těch asi deseti, co můj blog čtou) mi řekla, že by se jí líbilo, kdybych psala i nějaké recenze na kosmetiku, jelikož toho prý mám doma tolik - „Aby se to aspoň nějak využilo, ne?“ Taky jsem se prý za celou dobu nepodělila o nic

ze své sbírky bižuterie nebo „těch blbin, co mám v šuplíku“. Matně si vzpomínám, že jsem určitě něco fotila, ale je docela možné, že to nebyly zrovna tyhle blbiny. A já si řekla, proč ne. Když už mám lidi nudit, budu je nudit ve velkém ☻. Mám teď sice s nákupy pauzu, jak jsem si tu slíbila někdy minulý týden, ale zásoby to jistí. Nicméně tu nehodlám psát o každé cetce, která ke mně najde cestu, nebo o oblečení a podobných záležitostech. Spíš tak pro zajímavost, hlavně pro ty, kteří třeba stejně jako já trpí lupénkou nebo mají jako já citlivou pleť, případně milují cingrlátka všeho druhu. Takže moje nové kalhotky nikomu ukazovat nebudu ☻.

  *

Kosmetiku mám ráda, a to hlavně tu dekorativní. To je ta, co Vás dekoruje, takže vypadáte úplně jinak ráno, odpoledne a večer. Ale nijak zásadně to neprožívám, a i když se líčím skoro denně, zrovna dvakrát od ruky mi to nejde, respektive žádný experimentátor nejsem. Pro mě je základem mít co nejlepší pleť, nehty, vlasy a zuby. Je to hned o polovinu práce méně ☻. Za některé produkty si proto ráda připlatím, na stranu druhou za některé se mi žádné velké peníze vydávat nechce. Značky mě obecně moc nezajímají, stejně jako u oblečení, bot či auta, je pro mě rozhodující kvalita, účelnost a pohodlí, a už dávno jsem pochopila, že „drahý“ automaticky neznamená „dobrý“. Samozřejmě se mi ty věci musí i líbit, ale to se rozumí samo sebou. Jediný ošklivý věci, které si kupuji pravidelně, jsou léky. No a pak žárovky. Žárovky jsou taky šeredný.

 *

Většinu kosmetiky mám z drogérií, případně lékáren, takže se u mě high endové věci moc nevyskytují. Hlavně se mi nechce platit za něco, co ve srovnatelné kvalitě můžu mít za zlomek ceny. U některých věcí, třeba laků, to ani nezkoumám, jelikož mi výrobky z drogerie docela stačí. Za co tedy moc neutrácím?   

Not to pay too much: řasenky (většinou mám umělé řasy, a když ne, stejně neshledávám v řasenkách velký rozdíl, řasenka za dvě stovky nebo za trojnásobek se mi rozteče vždycky stejně; jinak v řasenkách, a často i v tekutých linkách, je jakási látka, která mi hodně dráždí oči a spouští se mi z ní i rýma – dělají to ale jak laciné, tak high endové, takže musím vybírat po čichu), laky na nehty (mám kvalitní nehty, takže pokud to není nějaká úplná kyselina, zvládají to dobře), tužky na oči (používám je málo a úplně mi stačí, že je tužka měkká a pigmentovaná, ani mě nenapadne dát za něco takového pár stovek), rtěnky (mám je ráda, a proto jich chci hodně, a z vlastní zkušenosti vím, že každá značka má stran rtěnek proměnlivou kvalitu), lesky na rty (nosím je zřídka a stejně jako u rtěnek, jde mi hlavně o barvu), balzámy na rty (klasický balzám s konopím nebo medem mi dělá nejlépe), odlakovače (odlakovač bez acetonu z drogerie mi úplně stačí, můj oblíbený je z Lídlu, který má praktickou pumpičku), odličovadla (v drogériích nebo v lékárnách je veliký výběr a jde jen o to, najít něco, co vyhovuje mojí pleti), sprcháče a tělové peelingy (jediné pravidlo je, že mě nesmí dráždit kůži), krémy na ruce (mastný a skoro bez parfemace, klidně klasická Indulona), depilační vosky (kupuji klasický vosk, který používají i kosmetičky)

 *

Za některé produkty si ale ráda připlatím, jelikož je opravdu důležité, aby mi vyhovovaly. Hlavně kvůli tomu, že mám lupénku a celkově citlivou kůži, zejména pak v oblasti hlavy. Za co si jsem ochotna trochu připlatit? 

Pay a little more: obličejové krémy (pokud krém vyhovuje mojí pleti, něco si i připlatím, ale současně nevěřím na žádné zázračné účinky, které tak rády slibují reklamy, a krémy nad tisícovku jsou pro mě úplně zbytečné, nehledě na to, že často se platí jen za tu značku), masky a oleje na vlasy (mám dlouhé vlasy, skoro do pasu, takže toho hodně „sežerou“; místo kondicionérů používám masky a vlasy pravidelně promazávám olejem, oboje většinou sháním v bio kvalitě), obličejové oleje a čistící masky (mám ráda zejména asijskou kosmetiku, ale často si dělám čerstvé masky doma), tělová másla a oleje (na lupénku jsou některé oleje úplně ideální, třeba rakytníkový nebo makadamový, ale nejsou nejlevnější), oční stíny (i za pár korun se dají koupit kvalitní stíny, nicméně si kvůli svým citlivým očím ochotně připlatím, když padnu na ty pravé), oční linky (mám citlivé oči a jakékoli tekuté linky musím vybírat opravdu pečlivě, jako u řasenek má většina v sobě jakési látky, které mi oči dost dráždí), tvářenky, bronzery a rozjasňovače (cokoli co přijde na pleť mi musí opravdu sedět a ani náznakem mě nesmí dráždit), zubní pasty a kartáčky na zuby (tady sahám do vyšší kategorie, což mám už odzkoušeno)

 *

A pak je pár věcí, za které někdy platím opravdu dost (tedy pro mě dost, což je možná pro některé v kolonce „průměr“), jelikož už mám po letech zkušenost, že tady bych šetřit neměla. Což ale neznamená, že když nějaký produkt bude za pár korun, ale bude to prostě ono, že bych si ho snad kvůli nízké ceně nekoupila. 

Pay a lot more: šampóny (nekupuji sice šampóny od Diora, pokud je vůbec vyrábí, ale nešetřím na nich, a až na výjimky jako jsou šampóny od Bione, kupuji je převážně v lékárně, nejlépe pak přírodní a vždy bez silikonu, třeba Faran), podkladové báze (zatímco u krémů je hodně na výběr, podkladové báze v dobré kvalitě jsou málokdy k dostání, respektive většina mi něčím nevyhovuje a pleť mám po nich podrážděnou, dobrou zkušenost mám s Misshou), make-up a BB-krémy (mám některé za pár korun – třeba od Gabrielly Salvete, jiné high endové, ale s hledáním, zkoušením a porovnáváním si dávám na čas, protože tady je to nutnost, nakonec je to základ celého líčení), korektory (stejně jako make-up, i korektor hledám dlouho, abych měla jistotu, že mi barvou opravdu sedne a dělá, co má), pudry (vlastním asi čtyři, od jednoho za 60,- Kč k jednomu za tisíc korun, většinou je kupuji ke konkrétnímu make-upu), parfémy (když voní, tak voní, ale ty v cenové kategorii Chanelu si stejně nakonec odpustím☻)

 *

Takže příště ...