Dáma

Včera jsem jela šalinou (v Brně nemáme tramvaje) a nastoupila mladá maminka s asi sedmiletou holčičkou. Holčička si sedla a začala kreslit prstíkem po skle, tak jak to děti dělávají. Pak si pro sebe začala cosi povídat a vyplazovala jazyk na protijedoucí šalinu. Maminka ji napomenula. Nastoupila prostorově výrazná paní a ztěžka dosedla na uvolněné sedadlo hned vedle dveří. Holčička na ní nepokrytě zírala a podle jejího výrazu se dalo tušit, že ji paní, stále ztěžka dýchající, velmi zaujala. „Nezírej“, upozornila jí maminka. A pak dodala: „Chovej se jako dáma.“ A mě v tu chvíli napadlo, že je to věta, kterou jsem slyšela od spousty lidí, jak žen, tak mužů, zejména když jsem byla ještě malá holka. „Chovej se jako dáma.“ Zní to jednoduše, ale vlastně jsem hrozně dlouho netušila, jak se to dělá. Jak se dáma chová. Respektive, jak se chová dáma ve 20. a 21. století. Dámu jsem si přestavovala jako paní v krinolíně, která Vás na regentském plese zdraví drobným pokývnutím hlavy, která sedí rovně s nohama u sebe a jí jako vrabec. Jenže dáma je někdo jiný. Dáma je pro mě žena, která zosobňuje ženskost a sílu současně, má eleganci, vlastní styl a smysl pro detail, a ví, co jinou ženu potěší. Jinými slovy, dáma je nesmírně vzácný druh.  Je to žena, která si i přes nepřízeň osudu zachovává klid, která i přesto, že se živí svýma rukama, o své ruce pečuje, stejně jako o to, aby když jde nakoupit, nevyšla ven v teplákách jen proto, že je krám za rohem. Je to ta žena v místnosti, která si hned všimne, když vejdete do místnosti, co máte na sobě, jak jste změnila účes nebo jestli jste přibrala. Je to ale také jen ta žena, která Vám před celou společností pochválí Váš nový kabát a dodá, že poslední dobou jen záříte, a myslí to upřímně. Je to také ta žena, která, když se objevíte v divadle v džínech a triku nebo s fialovým přelivem (věřte mi, to nesluší nikomu nad pětadvacet), vezme si Vás stranou, aby to nikdo neslyšel, a řekne Vám, že tohle rozhodně nezkoušejte znovu. A myslí to upřímně, protože chce, aby Vás mohla nahlas pochválit, abyste zářila, protože taková je i ona sama. Dáma je vzácný druh. Pro někoho je to možná žena, která se příliš zabývá sama sebou nebo svým vzhledem, ale tak to není. Nepleťte si jí s fiflenou, drbnou nebo povrchní kritičkou se závistivým srdcem. Dáma je věrná své ženskosti bez toho, aby působila slabá, je Váš první i poslední spiklenec, když Vám osud nepřeje, ví co říct, aby Vás potěšila, a myslí to vážně. Dáma je prostě vzácný druh.

*

V mém životě je spousta skvělých žen, ale jen málo dam. Není nic špatného na tom dámou nebýt, protože můžeme být čímkoli jiným, ale je krásné, když jí někdo je. Alespoň pro mě. Mám ráda ženskost a možná právě proto, že se dnes už tolik nenosí, narazit na dámu je vzácnost. Moje teta byla nefalšovaná dáma.  Nosila rukavičky a nikdy nevyšla z domu bez dokonalého drdolu. Chybí mi. Stejně jako mi bude moc chybět další úžasná žena. Odešla minulý týden a její „ty jsi zhubla, viď?“ mi bude bolestivě scházet. Na podzim jsem jí pekla dort. Velký bílý s barevnými květy. Veselý, elegantní a ženský. Jako byla ona sama.  

 

zdroj:lipstick

zdroj: condolences