Motýlci v břiše, vlci na burze a jízda na horské dráze

Hello Cinema :-). Něco z historie o lidech, kteří se narodili ve špatné době, kteří se milovali, přestože nesměli, a kteří chtěli vykonat něco dobrého, ale neprošlo jim to. Taky něco z historie o těch, kteří neměli v úmyslu dobrého nic, kteří milovali jen sami sebe a prošlo jim to vcelku bez větších následků. A pak něco o lidech, kteří nikdy neexistovali, ale byla by opravdu sranda, kdyby ano. Mimochodem si musím začít kupovat popcorn. Prostě proto, že se to v kině má :-)). 

Královská aféra 

Královská aféra

„Myslíte, že někdy budeme svobodní?“ Už jsem psala, že mám ráda filmy založené na skutečných příbězích. A také mám ráda historii, přestože v ní mám opravdu velké mezery. Kupříkladu o dánské historii vím jedno velké nic. Možná i to byl důvod, proč se mi Královská aféra tak moc líbila. Milostný příběh mezi Johanem Struenseem, osvíceneckým německým lékařem pološíleného dánského krále Kristiána VII., a jeho manželkou, mladičkou královnou Karolinou, se odehrál na začátku 70. let 18. století a změnil budoucí vývoj celého Dánska. Tomu říkám když láska mění dějiny :-). Příběh ani chvílemi nenudí, ústřední herecké trio je skvělé (Mads Mikkelsen ♥) a historické souvislosti jsou stejně napínavé jako samotný milostný příběh, který mi po opravdu dlouhé době rozvířil motýlky v břiše. První bonus: natáčelo se na českých hradech a zámcích a pár českých tváří je tu k vidění. Druhý bonus: nominace na Oskara za nejlepší cizojazyčný film (95%).

Facts: „En Kongelig Affære“; Dánko/Švédsko/ČR, 2012; režie Nikolaj Arcel


Vlk z Wall Street 

Vlk z Wall Street

„V 26 jsem byl na vrcholu, vydělával jsem 50 milionů dolarů ročně“. Jo a o tom celý film vlastně je. Je to jedna velká extravagantní jízda Jordana Belforta a jeho party podivných přátel, kteří v podstatě jen podvádějí, fetují, souloží, sprostě mluví a prostě mají moc peněz a málo rozumu. Leonardo Di Caprio je skvělý jako vždycky a styling 90.let je perfektní, to uznávám, ale jinak ten film v podstatě vůbec o ničem není. Jen glorifikuje pompézní život někoho, kdo se dopustil něčeho, co si žádný obdiv nezaslouží, aniž by současně věnoval alespoň základní pozornost těm, na jejichž účet si celá ta nesympatická banda tak skvěle žila (a žije). Myslím, že filmy o lidem jako je Jordan Beford si tolik pozornosti nezaslouží, respektive lidé jako on. Nicméně musím uznat, že měl opravdu krásnou jachtu. Škoda jen, že ji potopil někde u Itálie. Za mě tak 65%.

Facts: „The Wolf of Wall Street“; USA, 2013; režie Martin Scorsese 

Grandhotel Budapešť 

Grandhotel Budapest

„Proč chceš být pikolíkem? Kdo by nechtěl, pane, v Grandhotelu Budapešť“. Filmy Wese Andersona jsou natolik specifické, že je zcela zbytečné pokoušet se nějak o jejich popis. Jsou vizuálně nápadité, barevné a plné sympatickým postaviček. Přestože jsou dějově někdy zcela absurdní, většinou disponují neotřelým humorem a až divadelní atmosférou. Svým stylem mi připomíná Tarantina, akorát bez vší té krve a násilí (já vím, to by nebyl Tarantino :-). A stejně jako u Tarantina i zde v podstatě absentují emoce a chvílemi převládá forma nad obsahem, ačkoliv zápletka ve stylu šestákových románů je zcela jistě zábavná. Grandhotel Budapešť je pak ze všeho nejvíc velká jízda v zasněženém lunaparku, které vévodí Ralph Fiennes (vůbec netuším, jak se jeho jméno správně čte) jako ředitel hotelu pan Gustan H. a Tony Revolori jako pikolík s příznačným jménem „Zero“. Za mě 85%. 

Facts: „The Grand Hotel Budapest“; USA, 2014; režie Wes Anderson