Imagine Dragons a španělské flamenco

Na tanec mě užije vždy. Na živou hudbu zase až tak moc ne, ale tohle byla bomba. 

Imagine Dragons – Evolve 

„Just a young gun with a quick fuse 

I was uptight, wanna let loose

I was dreaming of bigger things

And wanna leave my own life behind

Not a yes sir, not a follower

Fit the box, fit the mold

Have a seat in the foyer, take a number

I was lightning before the thunder“.

Asi nejlepší zážitek za poslední dobu bylo právě tohle. Koncert Imagine Dragons v Praze. Většinou na koncerty moc nejsem, tedy na koncerty skupin či sólistů hitparádové hudby, ať už jde o rock, pop nebo cokoli, co se hraje v rádiu. Většinou mě koncerty naživo trochu zklamou, protože nebývám zase až takový fanda, abych byla unesená z toho, že někde budu šest hodin stát a přitom účinkující ani neuvidím. Ale Imagine Dragons jsem si nemohla nechat ujít. A měla jsem i veliké štěstí, že jsem asi už tedy naprosto naposledy mohla jít na koncert do SkyBoxu, což je zcela a úplně V.I.P. 😎. Šla jsem hlavně kvůli kapele, kterou jsem si moc oblíbila, protože má naprosto nejchytlavější refrémy, dá se na ní dobře pařit, hraje takový rock pop se vším všudy, a přestože někdy jsou její texty trochu moc o Bohu a o tom, jak se mají mít všichni rádi, i když ne zase až tak moc, jsou fajn. Koncert měl skvělou atmosféru, Imagine Dragons zahráli v podstatě všechny svoje hity, Dan Reynolds naživo zpívá prostě super a na jevišti řádil jen do půl těla, a všechno to doplňovala světelná show a videoprojekce, ale nebylo to přehnané, jak se často stává. Během koncertu mi to ani nepřišlo, ale poté jsem zjistila, že nemůžu skoro mluvit.

Facts: „Imagine Dragons – Evolve Tour“; O2 Arena (Praha), 2018 

*62 JWM 6 A3 Flamenco: Pérez & Rivera & Pérez 

Flamenco, flamenco, flamenco. Emoce, emoce, emoce. Krev, krev, krev. Španělský tanec je plný emocí a stoupá Vám z něj krevní tlak. A to ani nemusíte tančit. Stačí se na to jen dívat. Od kamarádky jsem k Vánocům dostala lístky na koncert, resp. taneční vystoupení Davida Peréze, kterého uchvátilo flamenco nejen v té klasické podobě, ale přidal k tomu nové moderní prvky. A hlavně všechen ten testosteron 👄. Protože tady ženy netančily. Doprovázela ho kytara (Miguel Pérez) a zpěv klasických flamenco songů (Jeromo Segura). Bylo to temperamentní  a nespoutané, fyzicky náročné a technicky obdivuhodné. Jen je škoda, že v Besedním domě není možno sedět tak, aby bylo dobře vidět na pódium ze všech řad. Je to totiž klasický sál s klasickými židlemi a pódium je jen minimálně vyvýšené. 

Facts: „*62 JWM 6 A3 Flamenco: Pérez & Rivera & Pérez“; Besední dům – Filharmonie Brno, 2018