Původně byl tento blok terapeutický. Pro mě. Teď je hlavně o mém úžasně nedokonalém každodenním životě, mé snaze naučit se péct a mých závislostech. Taky si tu někdy stěžuju na všechno a na všechny a dělím se o svá moudra. Takže Vás varuji - je to pěkná nuda :-))

15. února 2018

The Best of … kulturní deník 2017 (část I.)

Je až neuvěřitelné, že jsem v lednu, tedy prvním měsíci v roce, o kterém se říká, že je předzvěstí toho, jak se bude celý následující rok vyvíjet, nebyla ani jednou v divadle. To se mi už posledních pár let nestalo. Nicméně už dávno není leden, takže už mám o čem psát, ale říkala jsem si, že než se pustím do svých tak záživných postřehů z plyšových sedaček a potemnělých sálů s Dolby Stereo v tomto roce, měla bych si udělat trochu revizi svých kulturních zážitků za minulý rok. A protože mám s tímhle příspěvkem poněkud zpoždění, vezmu to trochu zkrátka.
*
Můj červený kulturní zápisník během roku zezelenal (červený už nevyrábí), a přestože do něho lepím všechny svoje vstupenky i nadále (musím říct, že je to super, protože vždycky mi stačí se podívat a připomenu si často akce, které se mi tím hezky oživí … prostě je to fajn), klasické zápisky se smrskly tak na jeden obecný zápis měsíčně 😀. Osobně myslím, že je to tak dobře. Jeho původní účel byl nahrazen, a o to tak nějak od začátku šlo. Zpět ke kultuře. Která je mimochodem docela drahý koníček.
 * 

Divadlo
Za loňský rok jsem divadlo navštívila 29x, což je o něco méně než rok předtím. Nicméně mi asi není přáno vidět představení Želary, jelikož jsem na ně měla jít dokonce třikrát, ale vyšší moc pokaždé zasáhla a nic z toho nebylo. Nevadí. Zjistila jsem též, že muzikály prostě nejsou pro mě to pravé ořechové a na žádný jsem nešla, i když letos plánuji na základě pozitivních referencí dát muzikálu ještě šanci. Jelikož se opravuje (ještě stále) Janáčkovo divadlo, byl tento rok na balet poněkud chudší. Zato opera a činohra byla bohatá. Trochu mě mrzí, že jsem neviděla víc představení mimo Národní divadlo, ale s ohledem na všechny moje abonentky, které tam mám, se asi není co divit. Co bych tedy vybrala jako povedené, a co bylo naopak docela zklamání?

Nejlepší činohra(y): Králova řeč (MD), U kočičí bažiny (MD), Kmeny (DR)
Baletní radost: West Side Story (JD - Výstaviště)
Operní zážitek roku: La Gioconda (JD)
Nejpříjemnější překvapení: Faust a Markéta (JD - Výstaviště)
To jsem nečekala: Strach jíst duši (DR), Odyssea (MD)
A ty kostýmy!: Spící krasavice (MD), Nápoj lásky (MD), Skleněný pokoj (MsD)
Kdy jsem se nejvíc nasmála: Caveman! (Divadlo Bolka Polívky)
Co se nepovedlo: Paní z moře (MD), Směšná temnota (HaDivadlo)
Kdybych měla vybrat tři představení, která mi nejvíce utkvěla v paměti (v pozitivním světle samozřejmě): Kmeny, U kočičí bažiny, West Side Story
  *  

Film 
Tak letos to s tím kinem, jak už jsem psala několikrát, moc slavné nebylo. Pokud mám vybírat jen z toho, co jsem viděla v kině, tak toho moc není. V kině jsem totiž byla asi jen tak 25x, což někomu může přijít jako dost, ale je to stále skoro o polovinu méně, než třeba rok předtím. Filmový klub měl zkrácený program a pak … anime. Loňský rok jsem totiž místo klasických seriálů večer sledovala kreslené postavičky 😏. A že jich bylo.

 Nejlepší drama: Dunkirk 
Nejlepší popcorn: Strážci Galaxie Vol. 2 
Nejlepší dokument: Život začíná po stovce 
Nejlepší romance: V sedmnácti 
Nejlepší mrazivost: Mlha v srpnu 
Nejlepší komedie: …. Musím na ně začít chodit 
Nejlepší mix: Taxi Teherán 
Nejlepší krimi: Wind River 
Nejhorší filmový zážitek: Přání k mání, 50 odstínů nudy
*
 

Anime 
Je spousta důvodů, proč mám ráda anime. Hodně lidí má tu mylnou představu, že jsou to pohádky pro děti (představí si Pokemóny a je to), ale to se opravdu hodně ošklivě pletou. Přestože je většina anime obsahem pro mladší publikum, je i spousta těch, které by svými příběhy byly označeny jako 18+. A vůbec tím nemyslím pornografii nebo jí podobná dílka 😠. Ale pro zájemce je tam určitě taky hodně pestrá nabídka. Jako u všeho je třeba si vybírat a já toho v loňském roce stihla hodně. Celkem asi 32 titulů, přičemž některé mají i více sezón (každý díl má max. 25 minut a sezóny mají většinou tak 13 dílů), ale někdy jde o klasicky samostatné filmy. byla to také spousta starších titulů, na které jsem předtím neměla čas, popřípadě trpělivost. A potom je tu samozřejmě také One Piece a Naruto: Next generation, které jdou každý týden. Pro případné zájemce:

Kdo chce film:  Kimi no Na Wa, Koe no Katachi 
Kdo chce nějakou tu klasickou romantiku a lá shoujo (google poradí): Kami-sama Hajimemashita, Akagami no Shirayuki-hime, Akatsuki no Yona, Soredemo Sekai wa Utsukushii 
Kdo nechce romantiku, ale akci a dobrodrůžo … tedy shounen (google poradí): Ao no Exorcist, Suisei no Gargantia, Owari no Serapth, Koutetsujou no Kabaneri, Bungou Stray Dogs 
Kdo chce něco drsnějšího a nevadí mu násilí: Michiko no Hatchin, Berserk, Btooom! 
A co se mi ještě líbilo: Oushitsu Kyoushi Haine, Orenchi no Furo Jijou, Donten ni Warau 
*

(a pokračování dále …)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky za všechny komentáře ♥