Nedělní pečení a tak XIX.

S přibývajícím věkem začínám sem tam přemýšlet, jaké to bude, až mi bude třeba sedmdesát. Tedy rozhodně doufám, že mi jednou sedmdesát bude. Nebo třeba pětaosmdesát. To by se mi taky líbilo. Pětaosmdesát je takové hezké kulaté číslo, samý oblouček a působí tak nějak uzavřeně, vyrovnaně. Ještě mi tedy pětaosmdesát není, ale zrovna na tohle jubileum jsem spolu se svou švagrovou pekla velký dort. Veselý a barevný a kostičkovaný.

Švagrová upekla tři korpusy - vanilkový, oříškový a čokoládový, a měla je opravdu super. Mně nejvíc chutnal ten oříškový, byl mňamózní. Já jsem pak udělala vanilkový krém slazený bílou čokoládou a dort jsem sestavila tak, aby vnitřek po rozkrojení tvořil kostičky. Jelikož některé korpusy byly vyšší, zaplnila jsem mezery větším množstvím krému. Kolem dokola jsem pak dala ganache z bílé čokolády a potáhla jsem ho bílou cukrářskou hmotou, která je podle mého od klasického marcipánu v podstatě nerozpoznatelná. Musel mi ji vyválet táta, jelikož na tak velký dort jsem neměla sílu :-). Šablonkou jsem pak na ní vyrazila jemný vzoreček. Musím říct, že potahování mi stále nějak moc nejde. Překvapivě raději potahuji čtverce, jelikož u kulatých mi vždycky nějaká strana zůstane trochu hrbolatá. Dort jsme dozdobily různýma kytičkama, lístečkama a motýlkama z barevných hmot. Byl takový docela letní :-))

Myslím, že jsme holky šikovný :-))